FORD Puma mě zaujal již v okamžiku, kdy byl uveden na trh. Obdivoval jsem ho od první generace, v letech 1997–2002, i když jeho současná podoba je samozřejmě odlišná a posunutá mnohem dál ve všech směrech.
Patřím mezi lidi, které elektrická auta baví. Sám řídím vůz ŠKODA Enyaq také od jeho prvopočátku a nebojím se s ním absolvovat ani dovolené v italských Benátkách nebo rakouských Alpách. Kromě Enyaqu jsem měl možnost několikrát se svézt Nissanem Leaf, který rovněž patří mezi průkopníky elektromobility.
FORD Puma Gen-E se mi vzhledově moc líbí, akorát bych možná vyměnil plnou přední masku za mřížkovanou. Upřímně by mě zajímalo, zda by tato úprava měla vliv na spotřebu pohonných hmot. Ta mi při 13 kWh/100 km přijde vyloženě luxusní, Enyaq má spotřebu o něco málo vyšší. Z mého pohledu je auto velmi živé do 100 km/h, ocenil jsem jeho skvělý podvozek i příjemné sedačky.
Nejčastěji jsem jezdil na režim SPORT, tak doufám, že nepřijde žádná pokuta. 😊 Tomuto režimu nemám co vytknout, naopak bych vyzdvihl možnost zapnout si zvuk, který v kabině umocňuje zážitek ze sportovní jízdy. Rozhodně kladně hodnotím audiosystém podpořený značkou Bang & Olufsen, který i při zatažených oknech umí potěšit kolemjdoucí.
Do Fordu se v pohodě vejdou dva dospělí a dvě děti. Co skutečně oceňuji, je velký a hluboký kufr. Rovněž malá schránka vepředu auta je skvělá vychytávka, protože je v ní pohodlně uložena bezpečnostní sada a nabíjecí kabel. Vozit nabíjecí kabel v zadním kufru pod podlahou nemusí být dobrá volba, obzvlášť když máte plný kufr a vůz potřebujete akutně nabít.
Nejbližší nabíjecí stanici mám u prodejny Lidl. Nabíjení tam je velmi jednoduché, stačí do klasické Lidl nákupní aplikace připojit platební kartu a už nabíjíte. Při tom můžete pohodlně sledovat průběh nabíjení, včetně ceny, která v mém případě činila 10 Kč/kWh. Rychlost nabíjení se pohybovala kolem 50 kWh, které umožňovala tamní nabíjecí stanice, takže se mi vůz nabil z asi 40 procent na 80 procent za dobu dvaceti minut. To je přesná délka mého nákupu, kdy do Lidlu většinou chodím „jen pro pečivo“.
Co se mi „na první dobrou“ nepodařilo objevit, byla možnost automatického uzamčení vozu při jízdě. Přece jen znám osobně pár případů, kdy lidé přišli o kufry, tašky a osobní věci během delšího stání na křižovatce.
Pokud bych dlouho hledal, co na autě možná trochu vylepšit, byla by to asi větší senzitivita při čtení dopravních značek. Občas se mi stalo, že 50 km/h svítilo na tachometru, i když jsem byl dávno za vesnicí. Překročení povolené rychlosti, ale třeba i vybočení z pruhu nebo otevření dveří, dával Ford hlasitě i vizuálně dostatečně najevo, bohužel jsem nenašel možnost, jak tuto signalizaci rychle vypnout.
I přes tuto drobnou výhradu dávám vozu FORD Puma na vysvědčení 1*. Budu se těšit na další příležitost, až se s ním zase projedu, třeba již v nové generaci.
Michal R., 47 let, Web Manager